Svět podle vás

Víte, jak vznikl bestseller Padesát odstinů šedi? Jeho autorka si přečetla sérii Stmívání, a rozhodla se podle ní napsat svůj vlastní příběh. Padesát odstínů šedi původně publikovala na serveru specializovaném právě na fanfikce. No a dnes? Dnes vznikají příběhy fanoušků o Anastazii Steelové. Proč ale někdo takové příběhy píše? Na prvním místě je samozřejmě přání, aby se autor originálu rozhodl ukončit svoji story trochu jinak.

Často se například jedná o párování postav. Nějak se stává, že naše oblíbené postavy, o kterých jsme totálně přesvědčeni, že by měly skončit jako pár, se každá zamilují do někoho jiného. Psaní našich vlastních příběhl nám také umožňuje tuto hrubou chybu napravit. Pak jsou také lidé, kteří z oblíbených dětských příběhů dělají příběhy s hvězdičkou. Že je to nechutné? Ale vůbec ne. Spousta lidí říká, že právě čtení a psaní těchto dílek jim pomohlo objevit jejich vlastní sexualitu a být v pohodě s vlastním tělem.
 
Jak takové příběhy vypadají? Prakticky jakkoli. Délka se liší od pár stovek slov až po dlouhé ságy, které mají svou vlastní fanouškovskou základnu, která netrpělivě čeká na každý nový díl. Liší se také prostředí. Zatímco někteří tvůrci se drží původní dějové linky, tak další se baví tím, že přenášejí děj do naprosto nových lokací. Romantiku přenesou na opuštěnou planetu a udělají z ní sci-fi. Představte si třeba Hvězdné války v současnosti nebo naopak kriminálku Miami na Marsu. Fantazie těchto spisovatelů je bezbřehá. Jediné pravidlo je, že cokoli vymyslí, tak se to musí držet původního kánonu. Tedy, co autoři napíší, to nesmí narušovat děj původní příběhu.
 
Dá se takto zbohatnout? Podle autorů málokdy. Tak, jako E. L. James, se prosadí velmi málo autorů, i těch nejlepších. Dobrou zprávou ale je, že o to většině spisovatelů o to ani nejde. Píší obvykle proto, že je to baví, že tím relaxují a mohou si hrát se svými oblíbenými příběhy.